Tato otázka je již řadu let předmětem debat a sporů mezi pražskou veřejností. Chodci cyklisty na chodníku většinou nevidí rádi, protože se jimi cítí být ohroženi. Neukáznění jezdci na kole se podle nich řítí po chodnících neúměrnou rychlostí a s nedostatečným odstupem od ostatních, což je pochopitelně nepříjemné. Na druhou stranu cyklisté se s podobným nedostatkem ohleduplnosti mnohdy setkávají na vozovce ze strany motoristů. V některých situacích se proto nelze tak docela divit, že si pro svou jízdu vyberou bezpečnější chodník. Podle zákona je ale odpověď jasná: cyklista na chodník nepatří.
Po chodníku jedině po vyznačených úsecích
Zákon říká, že chodník je vyhrazen výlučně k pohybu chodců. To znamená, že jízda na kole je po něm obecně zakázaná. Existují ovšem úseky, ve kterých je pohyb cyklistů po chodníku povolen dodatkovou tabulkou „Stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol“. „Jde zejména o místa, kde pro bezpečnou jízdu cyklistů nelze vyčlenit dostatečně velký prostor ve vozovce a přilehlý chodník je zároveň poměrně málo frekventovaný,“ uvádí David Horatius, specialista z odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, který nedávno spustil osvětovou kampaň Jezdím jako člověk na zvýšení vzájemné ohleduplnosti účastníků provozu.
To, že v některých úsecích mohou cyklisté projíždět po chodníku, ale automaticky neznamená, že po něm mohou jet stejným způsobem jako po silnici. Na chodníku se jezdci na kole musí pohybovat úměrně pomalou rychlostí, a to maximálně 20 km/hod. „I zde stále platí, že chodník je určen v první řadě k pohybu chodců, které cyklista v žádném případě nesmí ohrozit. A to i kdyby kvůli tomu musel úplně zastavit nebo sesednout z kola,“ vysvětluje David Horatius.
Stejné pravidlo platí i pro děti
Do veřejného povědomí se poměrně silně vžilo přesvědčení, že zákaz jízdy po chodníku neplatí pro děti do 10 let. To ale není tak úplně pravda. Zákon o provozu po pozemních komunikacích sice říká, že „dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.“ To ovšem neznamená, že by děti obecně směly po chodníku jezdit. „I pro děti platí, že mohou jet pouze po vyznačených úsecích, kde je vjezd kol výslovně povolen. V těchto úsecích však na rozdíl od vozovky mohou jet bez dozoru,“ upřesňuje David Horatius.
Jízda po silnici má své výhody
Kromě toho, že je jízda na kole po chodníku v rozporu s dopravními předpisy, má využití vozovky i další výhody.
1. Přednost v jízdě
Cyklista jedoucí po silnici má přednost ve stejných situacích jako řidiči motorových vozidel. Pokud tedy kříží vedlejší ulici, může plynule pokračovat v jízdě po hlavní. Pokud by komunikaci na kole překonával po paralelním přechodu pro chodce, tuto přednost by neměl – mají ji totiž pouze chodci. Cyklista by tedy musel sesednout z kola a na druhou stranu pokračovat jako pěší.
2. Delší zelená
Na většině křižovatek se světelnou signalizací svítí motoristům zelená déle než chodcům. Pokud tedy cyklista pojede po silnici spolu s auty, na průjezd křižovatkou bude mít více času a nebude se muset stresovat tím, že pár vteřin po rozsvícení zelené zase blikne zpět červená.
3. Rychlejší průjezd křižovatkou
Na křižovatkách, kde je více přechodů pro chodce, jsou semafory většinou nastavené tak, aby na sebe navazovaly. To znamená, že když bude cyklista přejíždět přechody na kole, překoná je mnohem rychleji než chodci, pro které jsou semafory nastaveny. Cyklista tak pravděpodobně bude muset čekat na každém přechodu na zelenou. Pokud však pojede po vozovce spolu s auty, bude se řídit semafory, které jsou určené motoristům, a projede je plynule.